Boj ve městě je nejnebezpečnější ze všech typů bojových operací. Zastavěné oblasti můžou kdekoliv ukrývat nepřítele, který má na své straně výhodu domácího prostředí. Po uskutečnění krátkého přepadu se může okamžitě skrytě přesunout a napadené jednotky mají velké problémy i jen s pouhou lokalizací nepřátelských postavení. Obrněná technika a vrtulníky, které v jiném terénu pěchotu mohou výrazně podpořit, se zde stávají sami oběťmi a vyžadují podporu pěchoty v boji na krátké vzdálenosti. Získané a vyčištěné prostory mohou být nepřítelem znovu infiltrovány, neexistují jasné frontové linie a relativní bezpečí týlu.
Jednotka musí být schopna v průběhu vedení boje ovládnout objekty v zastavěném prostoru obvyklým způsobem, ale také s co nejmenší újmou na zdraví a životech civilistů a s minimálními doprovodnými škodami na majetku. To klade vyšší nároky na přípravu, která musí brát v úvahu podmínky konkrétního operačního prostředí a vyšší požadavky na přesnost a týmovou spolupráci.
Nácvik těchto dovedností by se měl provádět zpočátku pomalu a metodicky. S rostoucí úrovní vycvičenosti by se rychlost čištění budov a místností měla zvyšovat. Vojáci se nejprve učí základy vedení boje v zastavěném prostoru a poté postupy při čištění místnosti. Výcvik se musí provádět opakovaně s důrazem na přesnost a hladký průběh. Po zvládnutí tohoto výcviku probíhá výcvik v čištění místností různých velikostí a tvarů a nakonec výcvik v čištění místností celého domu. Důležitým prvkem pro výcvik je obfor.
Bojuje se v několika úrovních:
Při pohybu ulicemi je potřeba se pohybovat při zdi a ve stínu. Pokud je to možné, postupovat zároveň ve dvou sekcích po obou stranách ulice, kdy jedna ze sekce vždy kryje protější stranu ulice. Z tohoto důvodu se jednotka pohybuje ve dvou zástupech a šachovnicovitě rozestavěná. První a poslední v sestavě kryjí čelo a záda postupující jednotky. Při pohybu po ulici je důležité dávat pozor na dveře, sklepní okénka a okna na své úrovni. Vyšší polohy jistí vojáci z protější strany ulice. Nezapomínat sledovat také střechy budov. Při pohybu otevřeným prostorem se pohybovat rychle a případně postup krýt dýmovou clonou. Vyhlížení za roh budov provádět nejlépe vleže, zeď přelézat naplocho, snažit se stále o co nejmenší siluetu, tím že se bude zaklekávat, zalehávat. Využívat každého krytu. Dávat pozor na případné nástrahy, miny apod. Nezapomínat, že nepřítel může pro přesun využívat i podzemní prostory a tím se opět dostat do již vyčištěného sektoru za záda postupující jednotky.
1. VOJENSKÁ TAKTIKA
2. POLICEJNÍ TAKTIKA
3. TAKTIKA SPECIÁLNÍCH JEDNOTEK
Koncepce a složení zásahové skupiny. Na světě existují dvě stěžejní koncepce, které se často používají a ostatní varianty jsou pouze možnostmi těchto dvou přístupů. První koncepce je tzv. britská, vychází ze zkušeností britské SAS, ta zavedla čtyřčlennou zásahovou skupinu, ve které jsou dvě dvojice specialistů.
Druhá koncepce, americká nebo také SWAT koncepce. Zásahovou skupinu tvoří pětičlenné družstvo - dvě dvojice specialistů a jeden support kryjící týl celé skupiny. V převážné většině se vychází z britského postupu. SWAT postup se používá méně, vzhledem k vysokému riziku ztráty páté osoby, kterou nemá kdo krýt. Často, především v armádních speciálních jednotkách se používá koncepce početnějších zásahových a průzkumných družstev. Tato stejně však vycházejí z modelu čtyř, nebo pětičlenných týmů.
Historie tohoto pojmu nás zavede na přelom 70-80 let 20. století, kdy britská SAS zavedla realistický výcvik ve speciálně upravené budově podle scénáře “zajištění budovy“ a neutralizace útočníků, resp. teroristů s rukojmími. Tuto výcvikovou metodu nakonec začali přebírat postupně i další elitní protiteroristické útvary po celém světě a dnes patří k základním dovednostem a znalostem protiteroristického boje
V základě je potřeba rozlišit CQB pro vojenské operace a pro protiteroristické akce. Při vojenských operacích se většinou provádí útok na budovu plnou protivníků, a jak budova dopadne, tak na tom moc nezáleží. Při protiteroristických akcích, jde především o osvobození rukojmích, nebo likvidaci teroristů v prostorách, které se teroristé chystají zničit. Tím by mohli vzniknout velké ztráty ekonomické, nebo na životech (sklady muniční, ropných látek, chemické, radioaktivních látek)
Paradoxně právě v tom nejjednodušším většina neprofesionálů dělá chyby (např. nezkušení nadšenci neradi řeší před přípravu, považují to za ztrátu času). Jejich názor je: „Prostě tam vletíme a uvidí se.“ Ale to je právě všeobecný omyl pohledu na CQB. Každý v něm díky tomu vidí pouze a jen tu akci samotnou – ten adrenalin – a většina lidí nevidí, nebo nechce vidět ty hodiny a týdny dřiny. Neustálého nacvičování a opakování stejných technik a taktik, tak aby se sehrála celá skupina na úrovni jednotlivce. CQB prakticky není nijak složité, je jen důležité dodržet veškeré jeho principy. Neohrozit sebe ani ostatní a umět dokonale ovládat zbraň.
Problematika CQB zahrnuje v současnosti mnoho aspektů – od práce se střelnou zbraní, přes bojová umění až po samotný pohyb v nebezpečném objektu.
CQB ZAHRNUJE TYTO DOVEDNOSTI
Jak z uvedených informací vyplývá, výcvik CQB musí být komplexní a měl by zahrnovat veškeré znalosti a dovednosti, které třeba ani přímo s protiteroristickými dovednostmi nesouvisí (např. přežití ve volné přírodě, pohyb v přírodě, apod.)
Powered by Elixon CMS/AJAX-XUL