... neuznávaní zásahů jeden z nepříjemných procesů při hře airsoft.
Hráč,který neuznává zásah (též Terminátor) - člověk který vědomě neuznává zásah nepřítele kuličkou a jako následek odmítá opustit hřiště na místo a čas stanovené scénářem
Hned na začátku musíme odstranit jeden z mýtu, který se týká airsoftu. Pokušení neuznat zásah láká všechny hráče. Ty, kteří si přišli zahrát poprvé a také ty, kteří hrají dlouho. Jen procento neuznaných zásahů u zkušených hráčů je menší než u nováčků.
Neuznání zásahů může být způsobeno neuvědoměle a nebo uvědoměle.
Rozhodl jsem se trochu popřemýšlet nad situací, která se týká každého airsoftového hráče. Co nutí člověka, který pochopil, že do něj trefili neuznat zásah ? Nemyslím tím případy, kdy si člověk v zápalu boje nevšimne zásahu ( obzvlášť na velké vzdálenosti), nebo když se zdá že letí kulička na protivníka, ale ten stačí uhnout.
Takže... Vzal jsem do ruky zbraň, oblékl jsem si hustě vypadající výstroj (maskáče atp.), podíval se do zrcadla :
... "jsem RAMBO, jsem KING, lépe se pohybují, umím skvěle mířit, rychle střílím. Jsem opravdovej voják a to jen proto, že jím chci bejt. Celý to stálo majlant. Socka by si tohle určitě nemohla dovolit :).
Hooah!!! Kde je tady nepřítel - ukažte mi směr, já se o něj postarám! A vůbec, kašlete na to... jen řekněte jak vypadá a já si ho najdu.
.... ups, už minulo 1/2 hodiny a žádný pohyb. Zajímalo by mě, za co jsem utratil tolik peněz?
Beng...
Co to má být ? Sejmuli mě ? Kdo, odkud ? Přece kontrolují všechno. Asi je to náhoda, možná odrazem a nebo někdo střílel na slepo. Nevidím nikoho, tak asi nikdo nevidí mě. Jestli je to tak, tak se to nepočítá. Jedu dál. Někde jsem tu viděl nějaký stín.
Beng... Beng...
Doprčic, ještě že jsem se stihl schovat za tenhle kopec.
Tááák. Někdo po mě jde. Ale trefil, hajzl. Hovado. Všiml si mě náhodou. Štěstí chodí do kola občas sedne na vola. Jsem uražen, jsem přece lepší než ten idiot! Ne, nikdo mě nedostane. Přece nejsem lama. Já tady válčím. Ukážu vám, že jsem opravdovej voják. Ukaž že jsi stejně dobrý.
Tu máš...
Odešel - mrtvola. Jen jdi, jdi. Moc nevyskakuj. Není lehký mě sejmout. Kašlu na to, že jsi to nečekal. Dobrej voják musí být vždy připraven.
... Beng.
Je to v prdeli. Dočkal jsem se. Jak to udělal ?! Je lepší ? Musím přiznat zásah. Proč? Abych si něco dokázal ? Stejně vím, že jsem přeci lepší. A co ostatní ? To určitě, všem to řeknou jak mne nějakej trouba sejmul. Jak budu vypadat? Tak co ? Mám jít ?..."
... Hele, tamhle jde nějaká skupinka. Dobře, zaútočím ! Když do mě trefí, v tom bordelu si toho nikdo nevšimne. Rychle uteču a bude to v pohodě. .... Huráááááá!
Beng... Beng... Beng...
No jo. Fakt, hned mě dostali. Tři proti jednomu, to se jim to střílí... No. Konec. Odcházím. Dobře, že jsem dal poslední dávku ! No a co, co se vztekáš ? Umírající voják může taky naposled vystřelit. To je fér, ne ? Já tebe, ty mne. Jenže pravda je, že on dříve mne a pak já jeho. Jakej je v tom rozdíl ? Přece o nic nejde, je to hra.
No nic, jdu si odpočinout. Pěkně jsem si zahrál. Příště mě určitě tak lehce nesundají. Ještě si zahrajeme... "
autor Senia (Pz Gr.)
Já jsem do toho parchanta v zeleném nasypal 1/2 zásobníku a on neodešel na mrtvoliště. Taky nikam nejdu. On neuznává a já musím ?"
... a nebo
"Kdo mě to trefil ? Ah...ten, co minule neuznal ? Na mrtvoliště nejdu !"
Tady jsme měli jen několik příkladů lidské psychologie. Jak s tím bojovat? Otázka na kterou asi neexistuje přesná odpověď. Jsem přesvědčen, že neuznávání zásahů se vůbec nedá z airsftu odstranit. Některé rady jak tomu předcházet, najdete níže.
Powered by Elixon CMS/AJAX-XUL