CZ 858 TACTICAL

PARAMETRY OSTRÉ ZBRANĚ

Po zavedení samonabíjecí pušky vz.52 a 52/57 byla čs. armáda vyzbrojena dvěma zbraněmi pro jednotlivce, 7,62mm samopalem vz. 24 a vz.26 pro pistolový náboj TT 7,62x25 a samonabíjecí puškou vz.52/57 na náboj 7,62x39. Výhodou samopalu byla menší velikost, hmotnost a střelba dávkou, puška byla přesnější a měla větší dostřel. V polovině 50. let dospěli činitelé čs. armády k názoru, že je třeba tyto zbraně nahradit jedinou zbraní, která by spojovala výhody obou.

V roce 1953 byly zpracovány požadavky na „univerzální ruční zbraň pěchoty“, která měla nahradit samopal. Zbraň měla umožňovat účinnou palbu na 400 m, dobrou přesnost a měla být konstruována pro čs. náboj 7,62mm vz.52. Po zavedení sovětského náboje vz.43 7,62x39 do výzbroje naší armády bylo rozhodnuto pokračovat ve vývoji zbraně právě s tímto nábojem. Vývoj této zbraně byl přesunut do Konstrukty Brno, hlavním řešitelem byl jmenován Jiří Čermák. Po ukončení vývoje byla zbraň zavedena do výzbroje ČSLA jako 7,62mm samopal vz.58.

Termín samopal je zavádějící, neboť se jedná o automatickou zbraň, v zahraničí též označovanou jako útočná puška. Samopalem by měla být označovaná zbraň na pistolové náboje.

7,62mm samopal vz.58 je osobní zbraní jednotlivce a jsou jím vyzbrojeni příslušníci všech druhů vojsk AČR. Umožňuje střelbu jednotlivými ranami, malými (3 až 4 rány) nebo velkými (10 až 30 ran) dávkami. Samopal je určen k ničení živé síly protivníka, a to střelbou nebo pažbou a bodákem při boji zblízka. Lze jej použít i ke střelbě na útočící bojové letouny a vrtulníky do vzdálenosti 400 metrů dávkami a 500 metrů jednotlivými ranami. Vyznačuje se vysokou přesností mířené střelby, jednoduchostí konstrukce, dlouhou životností všech součástí zbraně, snadnou údržbou a všestranným použitím i ve stížených klimatických podmínkách (déšť, mráz, bláto apod.)

Sa 58 je často označován za kopii ruského automatu Kalašnikov (AK-47), kromě podobného vzhledu a stejného náboje se jedná o zcela originální zbraň. Pro pohon se používá impuls prachových plynů odvedených z vývrtu hlavně šikmým plynovým kanálem do plynového zařízení nad hlavní. Ve válci působí plyny na píst, jehož pístnice se opírá o nosič závorníku a přenáší na něj impuls prachových plynů. Do přední polohy je píst vrácen pružinou pístu. Hlaveň je zasazena do pouzdra závěru, v němž je zajištěná čepem. Vývrt hlavně má 4 drážky je chromován vrstvou tvrdého chromu o síle 40 - 100 mikronů. Závěr je uzamčen výkyvnou závorou nesenou závorníkem. Inicializace nábojů je mechanická úderem zápalníku na zápalku. Je možná střelba jednotlivými ranami a dávkou.

Segmentový zásobník na 30 nábojů je vkládán do zbraně zespodu, jeho podavač ovládá pomocný záchyt, který po vystřílení zásobníku zachytí závěr v poloze vzadu – střelec je tak upozorněn na nutnost výměny zásobníku. Hledí je stavitelné od 100m do 800m s univerzální dálkou „U“ - cca 300m. Pro střelbu slepými náboji se používá nástavec pro cvičnou střelbu, který se šroubuje na ústí hlavně a zmenšením průřezu se docílí potřebný tlak plynů na vývrt hlavně. Nosič mušky je upraven na připojení bodáku.

Zbraň existuje ve třech provedeních:

• 7,62mm samopal vz. 58 P : samopal s pevnou (dřevěnou) ramenní opěrou
• 7,62mm samopal vz. 58 V : samopal se sklopnou (kovovou) ramenní opěrou
• 7,62mm samopal vz. 58 Pi : samopal s pevnou (dřevěnou) ramenní opěrou a s lištou pro upevnění zaměřovacího infradalekohledu; součástí jeho příslušenství je i dvojnožka, upevňující se při střelbě s infradalekohledem místo bodáku zespodu ústí hlavně a tlumič ohně místo chránítka závitu ústí hlavně

Zbraň se vyráběla v letech 1953-1988 ve České zbrojovce Uherský Brod a bylo vyrobeno cca 900 000 kusů této skvělé zbraně. Sa 58 je výrobně náročný, zbraň má například pouzdro závěru vyfrézováno z odlitku, což dělá samopal vzor 58 mnohem náročnější na výrobu něž např. ruský AKM. To také asi zapříčinilo malé vývozní úspěchy této velmi dobré zbraně.

POPIS FUNKCE PŘI VÝSTŘELU

Po stisknutí spouště se uvolní přímoběžný úderník, který udeří na dno nábojnice, kde je umístěna zápalka, dojde k tzv. "nápichu". Po iniciaci zápalky se zažehne prachová slož uvnitř nábojnice a vzniklý tlak spalných plynů udílí střele potřebnou rychlost pro opuštění hlavně. Na nábojnici působí tlak v opačném smyslu a ta tlačí svým dnem na čelo závorníku. Závorník je však zachycen závorou, která zapadá do vybrání v rámu zbraně. Závěr je tím uzamčen a nedojde k jeho předčasnému odsunutí v okamžiku maximálního tlaku uvnitř hlavně.

V určité části délky hlavně střela mine kanálek a spalné plyny působí svým tlakem na píst, který se pohybuje vzad. Svým opačným koncem tlačí píst na čelo nosiče závorníku, a ten posunem vzad nejprve závoru uvolní, a poté nadzvedne, čímž odpojí závorník od rámu zbraně. Tím je závěr odemčen a je otevřen až při nižším tlaku v hlavni. Pohybem vzad závěr stlačuje bicí pružinu a vyhazuje prázdnou nábojnici. Po dosažení zadní úvrati je vlastní pružinou vracen zpět, ze zásobníku zasouvá další náboj do komory a opět je uzamčen. V případě střelby dávkou ještě uvolní úderník a cyklus se opakuje, v režimu jednotlivých střel je nutno opět stisknout spoušť.

STŘELIVO

Výkonný náboj 7,62 x 39mm vzor 43 umožňuje účinnou střelbu i na lehce obrněné cíle. Např. při potlačování vzpoury vězňů v Leopoldově roku 1990 proti nim jednotka URNA používala samopaly vz.58. Narozdíl od chladných nástrojů a zbraní vzbouřenců byl samopal schopen prostřelit dvě protilehlé zdi vězeňské cely a střelu zastavila až třetí zeď. Psychologický účinek této silné ráže byl zdrcující.

OZNAČENÍ NÁBOJE 7,62 x 39mm vz.43 PRO SA58

• Náboj svítící (7,62 - S 43) : hrot střely označen zeleně
• Náboj průbojný zápalný (7,62 - PZ 43) : hrot střely označen červeným a černým proužkem
• Náboj zápalný (7,62 - Z 43) : hrot střely označen červeně
• Náboj zaměřovací (7,62 - Zm 43)
• Náboj s normální střelou (7,62 - 43)
• Náboj školní (7,62 - Šk 43)
• Náboj cvičný (7,62 - Cv 43)
• Náboj redukovaný (7,62 - Rd 43)