Dne 21. března 1942 po hrdinném boji s gestapem padl člen odboje a nejmladší ze skupiny Tří králů štábní kapitán Václav Morávek.

Václav Morávek se narodil 8. Srpna 1907 v Kolíně, v roce 1923 odmaturoval na místním gymnáziu a nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě, kterou v roce 1925 úspěšně dokončil. Byl aktivním skautem a v Kolíně byl i jedním ze skautských vůdců. Ve 30. letech působil v hodnosti poručíka u olomoucké posádky jako velitel čety a dělostřelecké baterie. Výborně střílel z pistole a byl i armádním přeborníkem v této disciplíně, nabyté zkušenosti pak často zúročil v odboji. V roce 1939 byl po okupaci Československa demobilizován a nastoupil jako úředník kolínského pracovního úřadu.

V létě se aktivně zapojil do činnosti odbojové organizace Obrana národa na Kolínsku. Na podzim 1939 pak odešel do Prahy, kde společně s Mašínem a Balabánem vytvořil diverzní a zpravodajskou skupinu, kterou později sami okupanti díky jejich statečným kouskům nazvali Tři králové.

Morávek byl nejen statečným vlastencem, skautem, ale byl i hluboce věřící, neustále měl u sebe kapesní vydání Bible kralické, ve které si rád čítával. Často velmi riskoval, jen aby zesměšnil své nepřátele. Na pražské velitelství gestapa doručoval ilegální časopis „V boj!“. Známý je jeho kousek, kdy v převleku navštívil v hospodě šéfa skupiny určené k jeho dopadení Oskara Fleischera a nechal si od něj připálit cigaretu, což následně neopomněl zmínit v „přátelské zdravici“ adresovaní Fleischerovu nadřízenému.

Václav Morávek byl znám i svými akčními útěky před gestapem, několikrát se mu podařilo se doslova prostřílet proti mnohonásobné přesile z obklíčení. Například při odhalení vysílačky Sparta II 13. května 1941 se mu spolu s Františkem Peltánem dostali z obklíčení v bytě ve 4. patře útěkem po ocelovém lanku, který sloužil jako anténa. Lanko Morávkovi uřízlo skoro celý levý ukazováček, takže o něj nakonec přišel. Útěk se podařil i díky oběti Josefa Mašína, který oba kryl střelbou, nakonec byl přemožen, zatčen a nakonec popraven. Po zatčení Josefa Balabána zůstal sám, v boji však nepolevil a spolupracoval s odbojovou skupinou „Kapitán Nemo“

Od poloviny roku 1940 již žil Václav Morávek plně v ilegalitě. Navázal kontakt s legendárním agentem A-54 alias příslušníkem Abwehru Paulem Thümmelem. Jeho informace pak předával do Londýna vysílačkou, což výrazně zefektivnilo předávání důležitých informací londýnskému exilu, bohužel na druhou stranu bylo i příčinou jeho odhalení. Dosud se využívaly mrtvé schránky ve Švýcarsku a v Holandsku, což bylo ovšem velmi zdlouhavé a neefektivní i s ohledem na význam doručovaných zpráv.

Plánované setkání s Paulem Thümmelem se mu nakonec stalo i osudným, když se s ním měl setkat 21. března poblíž Ořechovky. Paul Thümmel byl již delší dobu sám sledován, dokonce se pokusil Morávka varovat. Rotmistr Václav Řehák byl při obhlídce místa schůzky zatčen agenty gestapa. Václav Morávek se zřejmě pokusil zatčenému pomoci a osvobodit ho. Bohužel se ukázalo, že přesila je příliš velké a jedinou možností byl útěk. Při svém útěku od prašného mostu zastřelil a zranil několik gestapáků, vystřílel 54 resp. 56 ran (výpovědi se rozcházejí) než byl zraněný dopaden. Ve zprávě gestapa o jeho zadržení bylo uvedeno, že spáchal sebevraždu, blíže pravdě je, že byl zastřelen příslušníkem gestapa. Rozkaz zněl zajmout Morávka živého, uvedením sebevraždy jako příčiny smrti do protokolu zakryli gestapáci nedodržení rozkazu. Tak byl dopaden a zabit poslední z legendárních Tří králů, jedněch z největších hrdinů odboje.

Prezident Václav Klaus mu udělil 8. května 2005 „in memoriam“ (stejně jako Balabánovi a Mašínovi) hodnost generála.

zdroj: A report 6/2004, narodnihrdinove.blog.cz, Wikipedie aj.