POUŽITÍ BUZOLY V PRAXI

Základem buzoly je kompas, který svou střelkou ukazuje na magnetický pól Země. Pro běžné účely orientace je to dostatečně přesný směr k severnímu zeměpisnému pólu Země. V případě potřeby přesného měření je nutné vzít v úvahu magnetickou deklinaci Země a měření korigovat.

Dále je buzola opatřena průzorem, kterým nastavujeme směr k bodu v terénu. Měření se provádí pomocí otočného kotouče se stupnicí s vyznačenými úhly. Světové strany jsou označeny počátečními písmeny jejich anglického názvu.

• N - sever (north)
• S - jih (south)
• W - západ (west)
• E - východ (east)

Uprostřed kotouče jsou vyznačeny rysky, které jsou rovnoběžné se směrem sever - jih na stupnici.

Buzola také bývá na jedné hraně opatřena měřítkem, které je možné použít pro odčítání vzdáleností v mapě. Další pomůckou je zrcátko připevněné tak, aby bylo možné při pohledu průzorem také sledovat střelku a udržovat orientaci celé buzoly.

A. ZORIENTOVÁNÍ MAPY K SEVERU

Chceme-li pracovat s mapou v terénu, musíme ji nejdříve zorientovat. Orientací mapy rozumíme natočení mapy tak, aby světové strany na mapě souhlasily se světovými stranami v přírodě. Při orientování mapy ve volné přírodě pomocí kompasu a busoly postupuj takto:

1. Mapu polož na rovný podklad
2. Busolu polož na mapu nejlépe k pravému hornímu okraji tak, aby mřížka mapy (kilometrová síť) byla rovnoběžná s dlouhým okrajem buzoly (ale i s ryskami otočného kotouče a střelkou). Pokud mřížka mapy není zakreslena, tak rovnoběžně s pravým okrajem mapy
3. Kotouč na buzole natoč tak, aby značka Severu (N) na něm vyznačená směřovala k hornímu (severnímu) okraji mapy a rysky otočného kotouče byly zárověň v zákrytu s vyznačenou podélnou linií buzoly
   
4. Otáčej celou mapou na které je položena busola tak dlouho,až strana magnetické střelky (červeně označená) ukazující na sever se dostane do zákrytu se značkou Severu (N) na otočném kotouči..V tento okamžik míří střelka k hornímu okraji mapy (mapový sever) a mapa je zorientovaná na sever.

B. ZJIŠTĚNÍ POLOHY

Jsme někde v terénu, a nevíme kde přesně na mapě to je. Mapu nejprve zorientujeme k severu viz popis výše. Z místa, kde stojíme, si vyhlédneme v okolí nápadné krajinné body (hora, sedlo, vesnice, rozhledna), které jsou vyznačeny na mapě, a nejdou zaměnit s jinými body. Mapa nemusí povinně být zorientovaná k severu, ale je-li, je to přehlednější.

1. buzolu nasměruje průzorem (šipkou) k nápadnému bodu v terénu
2. otočný kotouč natočíme tak, aby severní střelka byla rovnoběžná s ryskami kotouče a zároveň byla v brance s označením severu (N),
3. buzolou stále přitom průzorem (šipkou) míříme na daný bod v terénu.

Buzolu položíme na mapu (ta již předtím musí být zorientována podle světových stran) rysky otočného kotouče se musejí krýt s mřížkou na mapě (kilometrovou sítí, pokud na mapě je vyznačenak. Jinak podle pravého, nebo levého okraje mapy)

1. severní střelka musí být v brance s označením severu (N) na otočném kotouči, které směřuje k severu mapy
2. dlouhý okraj buzoly musí protínat nápadný krajinný bod, který jsme si dříve našli v terénu a je vyznačen v mapě.
3. Podél tohoto dlouhého okraje buzoly se tužkou narýsuje přímka, která tímto daným bodem bude procházet.

To samé se provede s jiným nápadným bodem v terénu. Tam, kde se přímky protínají, je naše stanoviště. Čím více takto bodů zaměříme, tím přesněji určíme naši polohu

IDENTIFIKACE DANÉHO OBJEKTU

C. URČENÍ AZIMUTU DANÉHO BODU V TERÉNU

V terénu vidíme nějaký bod, a chceme určit jeho azimut.

1. buzolu nasměruje průzorem (šipkou) k danému cíli v terénu
2. otočný kotouč natoč tak, aby severní střelka byla rovnoběžná s ryskami kotouče a zároveň byla v brance s označením severu (N) na otočném kotouči
3. podélná osa buzoly ukazuje na stupnici otočného kotouče hodnotu azimutu.

D. URČENÍ AZIMUTU V MAPĚ

Na mapě víme, kde je výchozí místo a cíl, a chceme zjistit jaký azimut vede z výchozího místa do cíle. Mapa při tom nemusí být zorientována k severu !

1. spojíme počáteční bod (místo, kde se právě nacházíme) s cílovým bodem (místo, kam se chceme dostat), tak aby dlouhý okraj buzoly spojoval výchozí místo s cílem
2. otočný kotouč na buzole natoč tak, aby se rysky kotouče shodovaly s mřížkou na mapě, a sever na otočném kotouči mířil na sever na mapě.
3. podélná osa buzoly ukazuje na stupnici otočného kotouče azimut
4. nyní vezmeme busolu do dlaně (před tělem). Otočným kotoučem se nehýbá ! Celou buzolou se otáčí tak, aby se severní střelka dostala do branky označující sever (N) v otočném kotouči. Jakmile se tam nastaví, podélná osa buzoly a průzor (šipka) ukazuje k cíli.
5. při následujícím postupu pak udržujeme střelku stále v brance a postupujeme po šipce umístěné v přední části, nebo podle delší hrany buzoly

E. POCHOD PODLE AZIMUTU

V terénu si vyhlédneme nějaký cíl ke kterému chceme dojít, i když víme, že cestou jej ztratíme z dohledu.

1. na mapě si změříme azimut k cíli popis viz bod D.
2. nyní vezmi busolu do dlaně (před tělem). Otočným kotoučem nehýbej!
3. celou buzolou otáčej tak, aby se severní střelka dostala do branky označující sever (N) na otočném kotouči. Jakmile se tam nastaví, podélná osa buzoly a průzor (šipka) ukazuje k cíli.
4. Ve směru průzoru si najdi tzv. dílčí cíl, a dojdi k němu. Buzolu necháme nastavenou stále na hlavní cíl
5. Po dojití k dílčímu cíli (hlavní cíl se nám mezitím ztratil z dohledu) opět vezmeme už nastavenou buzolu, a celou ji natočíme tak, aby severní střelka byla v brance. Průzor ukazuje směrem k hlavnímu cíli, i když jej nevidíme.
6. V tomto směru si vyhlédneme další dílčí cíl. A tak dál až od hlavního cíle.

NÁVRAT PO AZIMUTU ZPĚT

Potřebujeme-li se vrátit, nebo zpětným zaměřením zkontrolovat, zda jsme na správném kursu, necháme kompas nastavený jako při předchozím postupu vpřed. S ničím nekroutíme, nic nepřepočítáváme. Kompas pouze uchopíme obráceně (šipkou k sobě), severní konec střelky opět necháme zapadnout do branky a podle hrany jdeme nebo zaměřujeme zpět. Druhá možnost je nechat do branky vklouznot jižní konec střelky místo severní a opět nic nepřepočítáváme.

OBCHÁZENÍ PŘEKÁŽKY

V terénu často nemůžeme postupovat k cíli přímo podle nastaveného azimutu, protože se v cestě objevují různé překážky (rokle, vodní plochy, ...), které můžeme obejít bez změny nastavení azimutu na kompasu pomocí dvou jednoduchých metod :

A. METODA 60°
Před překážkou odbočíme v odklonu 60° od původního azimutu beze změny nastavení kompasu, stačí aby severní konec střelky směřoval k 60° nebo k 300° místo k 0°. Počítáme kroky a když je jasné, že překážku mineme, otočíme ostře na druhou stranu (pokud jsme odbočili před překážkou vlevo pak střelka směřovala na 60°, odbočíme doprava a střelka bude ukazovat na 300°). Opět odpočítáme stejný počet kroků a pak odbočíme a necháme severní konec střelky zapadnout do branky. Podmínkou je dodržet stejné úhly i vzdálenosti.

B. METODA 90°
Před překážkou odbočíme o 90° a počítáme kroky, vzdálenost si zapamatujeme. Pak odbočíme o 90° zpět a pokračujeme v původním azimutu jen vpravo do původní linie, přičemž nýní není vzdálenost směrodatná. Ve vhodném místě odbočímě o 90° směrem k původní linii a odpočítáme stejný počet kroků jako poprvé. Pak se vrátíme do původní linie umístěním severního konce střelky do branky.

 

---