BALISTICKÁ OCHRANA

KRYCÍ VLASTNOSTI MATERIÁLU

- KRYCÍ VLASTNOSTI MATERIÁLU

Balistický plát z oceli Armox 6,5mm + nástřik Paxcon (proti-střepinový nástřik) ve velikosti SAPI L má cca 4kg. Byť je těžší, což se na první pohled může zdát oproti keramice hodně, tak především má podstatně při stejných rozměrech větší krycí plochu (myšleno tím skoro po celé ploše - což keramika nemá). Takže to jsou 4 kg účinné krycí plochy, obrazně řečeno netaháte žádnou hmotnost navíc – nesete pouze to, co využijete. Ocel totiž kryje ve většině případů až do krajů.

Abychom byli zcela přesní a spravedlivý. Ani ocelové pláty u opravdu výkonných ráží také nekryjí totálně do krajů, protože byť mají bezkonkurenčně nejvyšší houževnatost, stále mají po stranách řádově 2-5 mm, kdy hrozí utržení hrany. Neexistuje materiál, který by dokázal krýt až do posledního milimetru.. Musel by být monolitický a ještě houževnatější než pod tlakem válcovaná ocel. Přesto je na tom ocel rozhodně nejlépe. Je tak houževnatá, že výkonné puškové ráže zastaví už 6,5 mm materiálu.

Opakem toho jsou pláty vrstvené (ať už se jedná o zmíněnou keramiku, kompozit, či přímo "jednosložkové" HDPE, UHMWPE a podobné), které dle normy NIJ 04 mají garantovanou krycí plochu až 76 mm od kraje. Takže sice taháte z podstaty velmi lehký plát, ale jeho účinná krycí plocha může být cca poloviční. V zásadě norma NIJ 04, prostě možnost průstřelu 76 mm od kraje plátu umožňuje. Je sice možné, že plát zadrží puškový projektil i blíže k okraji, ale to už žádný výrobce negarantuje.

Podstatou výroby těchto plátů je, že se vezme určitý materiál, který se navrství a pod velkým tlakem slisuje, díky čemuž získá potřebnou houževnatost. Problém je v tom, že vrstev musí být hodně, aby dokázali střelu zastavit (obvykle nad 20 milimetrů a více).

Po zásahu vrstveného plátu pak dochází k tomu, že střelu absorbují dovnitř, a tím jak střela plátem prochází, narušuje zmíněné vrstvy, které se postupně oddělují a střelu postupně zastavují (na vnitřní straně plátu vzniká vyboulení směrem k tělu o určitém průměru). Má to jen jeden háček, a to je skutečnost, že kolem dokola dopadu projektilu musí být dostatečné množství materiálu, které bude držet jednotlivé vrstvy pohromadě.

To znamená, že i v případě těch nejmodernějších materiálů jako UHMWPE, musí mít dostatečnou plochu 360° kolem projektilu, díky tomu jsme stále někde kolem udávané hodnota 30-40 mm rozkladu plátu od místa zásahu. Chcete-li od krajů prohloubeniny po projektilu. Blíže ke krajům plátu je pak střela vychýlena do místa, kde je materiálu méně a má tendenci proletět, stejně jako když se utrhne z hrany ocelového plátu.

Každopádně UHMWPE je na tom lépe (pokud je čisté), než keramika či keramický kompozit. Rozdíl cca. 35 mm (pokud se nekombinuje s keramikou, tam je to ještě horší) oproti 76 mm je znatelný, a proto se je velmi úspěšně daří certifikovat dle NIJ 06.

Nicméně v porovnání s 5 mm u ocele to stále rozhodně není ideální. Pokud pak do kalkulací zahrneme ještě skutečnost, že ono specifické vyboulení, chcete-li hřib po zásahu má za následek velmi značný trauma efekt na těle nositele, je ocel (která se defakto nedeformuje) stále velmi zajímavou volbou vzhledem ke své vyšší váze.

Z podstaty keramiku rozhodně nezatracujeme, jen pokud do počtů zahrneme faktor krycí plocha vs. hmotnost, tak se dostáváme k tomu, že to co je na českém trhu sehnatelné v keramice, dá se říci je nepoužitelné.

V každém případě, rozměry plátu je potřeba při výběru brát v potaz především. Víc, než jeho hmotnost. Pokud krycí plocha nechává nepokrytou větší část plic, část srdce a aorty, také z větší části játra a žaludek, potom je zbytečné nějaké pláty vůbec sebou vláčet. To tu nerozebíráme, co na trh přichází z Číny, často přes jiné krajiny EU s evropským certifikátem.

Pokud byste tedy chtěli dosáhnout účinnou krycí plochu, jako u ocelového plátu o velikosti 250x300 mm, v tom případě keramický plát by musel mít rozměr 402x452 mm. Tedy skoro jednonásobně těžší, takže byste se nakonec k hmotnosti oceli velmi přiblížili a rozměrově plát by byl mnohem větší, než by bylo potřeba.

Situační nákres balistické ochrany dle normy NIJ 04 - modrá plocha zobrazuje chráněnou oblast měkkou balistickou vložkou tj. ochrana proti pistolovému střelivu a také proti-střepinová ochrana. Šedá zóna je plný rozměr keramického plátu a oranžová zóna je garantována oblast ochrany proti puškovému střelivu. Červený ovál zobrazuje oblast srdce. Při bočním pohledu je jasně vidět oblast ochrany podpažní plátem. Ten chrání boční oblast břicha a tam umístěny důležité orgány. Také oblast, která by byla chráněna samostatným plátem na paži. Pokud nejsou pláty použity, není bok proti účinkům puškové střeliva vůbec chráněn.

Co se hmotnosti u ocelových plátů týče. Číslovka opravdu vypadá více děsivě na papíře, než když je plát ve vestě, protože se hmotnost díky kvalitní vestě velmi dobře rozloží. Pokud však není člověk trénovaný, po delší době tuto hmotnost pozná na celkově větší únavě. Nakonec je to o zvyku.

Pokud se přeci jen člověk bude zamýšlet nad tím, jak co nejvíce snížit výslednou hmotnost balistické ochrany, je možný třeba tento kompromis. V rámci co největší úspory hmotnosti vzít ocelák v malém a lehčím rozměru, třeba v SAPI S nebo 250x300, kdy i tak stále bude mít o třetinu větší krycí plochu, jak u kompozitního 250x300. Pokud k tomu připočítáme onu bezúdržbovost a mechanickou odolnost, tak pro většinu bude asi ocel jasná volba v jakémkoli rozměru.

Samozřejmě do doby, než budou na trhu kompozity dle normy NIJ 06 v rozměru alespoň SAPI L, tak aby krycí plocha byla alespoň někde na úrovni oceli v M, to už by pak mělo smysl aspoň nad tím uvažovat. Problém v ČR je ten, že český uživatel a mnohdy ani prodejce obvykle nemá o nějaké krycí ploše povědomí. Takže se vesele prodává jen rozměr 250x300.

Další problém je pak vlastně samotný zákazník, který se žene stále jen za co nejmenší hmotností, bez ohledu na krycí plochu. Takže byť by to prodejce myslel dobře a větší pláty z kompozitu objednal, stejně by je neprodal. Byly by dražší, těžší a na nošení při této velikosti méně komfortní. Čestnou výjimkou na trhu jsou snad jen lidé ze StrikeFace.cz, kteří mají v tomto směru férový přístup a dávají lidem na výběr, včetně toho vysvětlení, jak pláty vybrat.

Další výhodou je i to, že ocel je blbu-vzdorná, takže nemusí být obava, že plát někde křupne a nemusí se pravidelně kontrolovat. Ocel je jednorázová investice, dá se říci na celý život a nemusí se každých 5-10 let obměňovat, jako keramika (ono to pak taky může celkem lézt do peněz).

Pokud vyberete cokoli, rozhodně nezapomeňte na anti-shockovou vložku a buďto proti-střepinovou kapsu, nebo Paxcon nástřik. Spousta lidí na to zapomíná a pak to hodně bolí.

TEST BALISTICKÝCH PLÁTŮ

TEST OCELOVÝCH PLÁTŮ