Základním prvkem je balistický nosič. Vlastní nosič nemá sám o sobě žádnou balistickou odolnost a slouží k připevnění balistických a jiných ochranných prvků a jejich udržení na správném místě. Při výrobě jsou použity nejrůznější druhy materiálů, od bavlny po speciální materiály dotýkající se těla s vlastnostmi pro lepší odvádění vody (potu) nebo poskytující vysokou odolnost proti opotřebení z každodenního užívání
Cílem balistické ochrany je deformovat kulku tak, aby se její kinetická energie rozprostřela co do největší plochy a tím ji zabránila průniku. Na světě je pouze několik výrobců vláken a tkanin vhodných pro výrobu balistické ochrany. Od nich nakupují pak prakticky všichni výrobci balistických vest. Každý výrobce balistické tkaniny udává doporučené vrstvení té konkrétní balistické tkaniny. Výrobce balistické vesty tkaninu nakoupí, nařeže ji na odpovídající rozměry, navrství, zajistí prošitím (což má mimochodem na balistické vlastnosti významný vliv) a uzavře do vodě odolného obalu.
Druhou kapitolou je navržení obalu tedy toho, co ve skutečnosti vidíme, protože vložky jsou uzavřeny uvnitř. Konstrukce obalu je pak plně v gesci výrobce vesty. Zde je také důležité složení jednotlivých vrstev, které mají roznášet síly při zásahu, eliminace nevhodných švů a pevných prvků na vnitřní straně vesty, které by při zásahu do vesty mohly způsobovat zranění.
Z toho důvodu se přesně volí pozice vnitřních švů, použití přezek a zipů na vnitřní straně vesty by mělo být absolutně tabu, protože tyto prvky způsobují sekundární zranění při průhybu vesty po zásahu. S otazníkem je použití kovových prvků jako na vnitřní i na vnější straně vesty, kdy by po zásahu mohlo dojít k fragmentaci zranění uživatele. To vše však ovlivňuje již sám výrobce vesty.
Vesta se skládá většinou ze tří částí:
V případě nepříliš vysokých požadavků na třídu odolnosti se taková vesta obvykle nosí pod košilí nebo uniformou, je to takzvaná podkošilová nebo skrytě nošená. Je tvořena vložkami z měkké balistiky, po případě se může doplnit o tvrdé pláty, které zvýší její odolnost. Průměrná komerčně vyráběná vesta v balistické odolnosti III-A podle NIJ začíná na hmotnosti kolem 1,5 kg.
Opačným případem je kompletně vystrojená vojenská balistická vesta, která se může skládat z libovolných kombinací, jako jsou měkké balistické vložky, přední, zadní a boční tvrdé pláty, límec na ochranu krku, ochrana ramen, opasek s přídavným chráničem slabin a spodní částí zad, systém rychlého odhozu, MOLLE vazba pro vybavení a doplňky, protiskluzná a protitlaková opěrka na pažbu zbraně atd.. Všechny ochranné prostředky jsou opatřeny balistickými vložkami. Ve většině případů jsou tyto doplňky a balistické pláty volně odnímatelné, čímž zjednodušují údržbu a v případě zásahu umožnují jednoduchou výměnu balistických plátů nebo vložek.
Moderní vojenské vesty začínají na hmotnosti kolem 6 až 8 kg, a to vybavené měkkou balistickou vložkou s ochranou ramen, slabin a krku odolávající střepinám, bodným zbraním a střelám například 9mm Luger nebo 7.62x25 Tokarev bez vložených ochranných plátů.
Ochranná vesta nebo také měkká balistická vesta je nejrozšířenějším druhem balistické ochrany policistů, justiční stráže, vězeňské služby, pracovníků komerční bezpečnosti atd., a to nejen v České republice. V případě armády se většinou používá tzv. těžká balistická ochrana.
Měkká balistika funguje na základě v průměru miniaturních vláken, vyrobených z velice pevného materiálu například z kevlaru nebo dyneema. Tkaním a spřádáním vláken vzniká tenká ale relativně ohebná tkanina s velmi vysokou odolností v tahu. Pro dosažení požadované odolnosti je třeba na sebe naskládat několik těchto vrstev.
Při zasažení ze střelné zbraně je střela zachycena, vlákna absorbují její dopadovou energii a rozloží ji na větší plochu. Při průchodu střely tkaninou je jí odebírána kinetická energie dokud není úplně zastavena. Tomuto procesu napomáhá sama střela, která se po kontaktu s pevnými vlákny značně zploští, sníží se její průřezové zatížení, a tím že výrazně sníží její průbojnost za předpokladu, že se jedná o střely s měkkým olověným jádrem a pomalou rychlostí (kolem 480 m/s).
Pokud by se jednalo o střely nedeformovatelné s ocelovým jádrem a vysokou rychlostí, tak by samotná ochranná vesta byla neúčinná.
Pojem kombinovaná balistická ochrana znamená systém ochrany skládající se ze dvou nebo více vrstev ochranného materiálu s rozdílnými balistickými vlastnostmi. Například balistický ochranný panel, který tvoří štít před ochrannou vestou, dále chrániče krku, ramen a třísel, protišokové vložky atd.
Kombinací měkké ochranné vesty, protišokové a protistřepinové vložky a balistických panelů vpředu i vzadu vznikne balistická ochrana IV. úrovně podle americké NIJ a 7. úrovně podle ČSN. Panely sice citelně zvýší hmotnost, ale také zvýší šanci na přežití.
Tato ochrana se využívá v nebezpečných situacích, kde se předpokládá, že pachatel bude vyzbrojen puškami a vojenskou municí. Funkčnost této kombinace je velmi vysoká, díky balisticky odolnému plátu, který zastaví většinu střel a pohltí množství její energie, zbylou energii rozloží samotná měkká ochrana a ostatní vložky. Pokud střela pronikne balistickým plátem je natolik zdeformovaná a ochuzena o svoji energii, že je zastavena vestou z měkké balistiky.
Velmi často, kdy se v případě balistické ochrany řeší její hmotnost, vynechává se boční balistická ochrana. Podle typu použitých materiálů, jako u měkké balistické vložky, tak u plátů může dojít k velkým rozdílům. Jedním z prvků, který jednoznačně zvyšuje hmotnost vesty, jsou boční balistické pláty. Řada ozbrojených složek je v minulosti vůbec neobjednávala s tím, že je vojáci stejně nebudou nosit.
Problém se však následovně ukázal v tom, že již během nasazení amerických sil v Iráku, začalo docházet k zabití nebo zraněni kvůli špatné balistické ochraně. Nejde ani tak o to, že by dodavatel porušoval normy, spíše povstalci velmi rychle zjistili, že američtí vojáci jsou chráněni pouze z přední a zadní strany. Začali se proto zaměřovat na střelbu amerických vojáků z boku, kde měli vojáci pouze měkkou balistickou vložku. Výsledky byly alarmující a mnoho amerických vojáků si připadalo jako terč na pouťové střelnici.
Vzápětí americké ozbrojené složky a to jak US Army, tak US Marines Corps zavedli boční balistické pláty. Ty jsou dnes součástí každé standardní americké vesty, nebo nosiče plátů. Byla tu i snaha, že by pláty byly na každé straně dva, jeden v chrániči paže a druhý v podpaží, ale zůstal nakonec jen ten v podpaží. Pláty na pažích mají sice logiku z hlediska pozice srdce, ale taková balistická ochrana se už nedá nosit. Byl proto přijat určitý kompromis a je snahou podpažní balistické pláty co nejvíce zvedat, ale jen tak aby nebyl omezen volný pohyb pažemi.
Powered by Elixon CMS/AJAX-XUL